Třetí den na sněhu měl všechno, co k pořádnému lyžáku patří. Spoustu pohybu, smích na každém kroku, sem tam malou výzvu a hlavně radost z jízdy. Děti už si s lyžemi rozumí a je to znát – s každým obloukem jsou jistější a s chutí zkoušejí zase o něco víc. Na svahu se trénovalo, jezdilo, zkoušelo a občas i trochu blblo, přesně tak, jak to k lyžování patří. Rozjezdy jsou klidnější, jízdy plynulejší a soustředění se přirozeně střídá s úsměvy. Někdo si dnes poprvé troufl na delší

Druhý lyžařský den navázal na pondělní začátek a bylo vidět, že si děti ze svahu už něco pamatovaly. Na lyže se vracely s větší jistotou, klidem a chutí znovu pokračovat. To, co bylo v pondělí nové a nejisté, dnes už šlo o něco snáz a s větší lehkostí. Dnešek už nebyl jen o zkoušení, ale hlavně o upevňování toho, co jsme se v pondělí naučili. Děti si začaly víc věřit a lyžování si dokázaly víc užít. Je vidět, že jsme na dobré cestě a že druhý den přinesl přesně to, co měl. Ly

Začínáme naše každoroční lyžování. A Amoska jede bomby. První den na sněhu je za námi a už teď je jasné, že jsme do letošní zimy vstoupili tou správnou nohou. Bílé svahy, mrazivý vzduch, spousta barev, smíchu i soustředění – a hlavně děti, které do toho šly naplno a bez zbytečného ostychu. Už od prvního nazutí lyží bylo vidět, že Amoska se sněhem umí kamarádit. Někdo stál na lyžích s lehkou nervozitou, jiný s jistotou, která by slušela i zkušeným lyžařům. Všichni ale měli jed