Když se potkají dvě generace. V. A pokračuje v krásném projektu se seniory

Některé školní dny se nevejdou do sešitu ani do učebnice. A přesto možná právě při nich se děti naučí to nejdůležitější. V pátek jsme se s naší V. A vydali do Centra sociálních služeb pro seniory Pohoda, příspěvkové organizace, kde jsme navázali na krásný projekt loňské V. A a pokračujeme tak ve společných setkáváních našich dětí se seniory.
Tentokrát nás čekal Strom přátelství. Na obrovském archu papíru vyrostl mohutný kmen a jeho listy měly vytvořit otisky rukou dětí a seniorů. Štětce se ponořily do barev, dlaně zezelenaly, zčervenaly či zežloutly a náš strom začal pomalu ožívat.
Mnohem důležitější než samotný obrázek ale bylo to, co se dělo kolem něj. Naše děti byly úžasné. Bez ostychu pomáhaly seniorům, natíraly jim dlaně, povídaly si s nimi a rozdávaly úsměvy. Bylo krásné sledovat, jak se vedle sebe potkaly dětské ruce s těmi, které už nesou stopy celého života. A když se jejich otisky spojily v koruně jednoho stromu, člověku došlo, že přesně o tom celý náš projekt je.
Když jsme nakonec od stolu ustoupili, nebyl před námi jen velký pomalovaný papír. Byly na něm dětské i seniorské dlaně, jména, barvy, úsměvy a hlavně společně strávený čas.
Náš Strom přátelství má první letošní listy. A my věříme, že spolu s nimi bude během školního roku růst i něco mnohem důležitějšího – přátelství mezi dvěma generacemi.
Jan Vavřík a Andrea Hurdesová

.avif)


